Vykonávala jsem ji v DD v Božicích s Pavlínou Rothovou, Ondřejem Volcem a Pavlem Valihrachem.
Praxe byla naprosto úžasná, přístup zaměstnanců a klientů byl neuvěřitelně laskavý.
Vždy když jsme si nevěděli s něčím rady, byli nám pracovníci ochotni pomoci a neztráceli s námi trpělivost. Vše, co jsme chtěli vidět nebo vědět, nám ukázali.
Druhý den na praxi jsme dělali přímou obslužnou práci – např. osobní hygienu, stříhání nehtů, foukání vlasů.
Povlékali jsme postele, čistili jsme WC, umývali jsme jídelní stolečky.
Dělali jsme úplně vše, co se po nás požadovalo, a dělali jsme to rádi.
První týden praxe jsme byli na třetím patře, kde jsou lidé nesoběstační. Byla jsem tam s Pavlínou Rothovou a práci s těmito klienty jsme si velice oblíbily. Vidět ty vděčné tváře, jak jsou rády za to, že tam s nimi někdo je a někdo s nimi komunikuje, je naprosto nepředstavitelný pocit.
Byly jsme rády za každý úsměv, který nám věnovali. Je to těžká práce a hodně náročná na psychiku, prvních pár dní jsem si myslela, že to nezvládnu, ale člověk si řekne, že rozdávat lásku lidem, kteří ji potřebují a chtějí vedle sebe někoho mít, stojí za to.
Lidé děkovali i za vykoupání, podání hrnku, podání jídla, úplně za vše.
Druhý týden praxe jsme byly na prvním a druhém patře, tam se mi osobně líbilo, ale ne až tak, jak na třetím patře.
Na třetím patře jsme byly zvyklé neustále ke klientům chodit a kontrolovat, zda je vše v pořádku.
Na druhém patře jsou lidé soběstační, proto jsme jim nemusely věnovat tak velkou pozornost.
Dělali jsme na všech patrech všechno, co bylo potřeba.
Myslela jsem si, že nebudu mít na některé věci žaludek, ale všechno jsem si zkusila a nic mi nevadilo, z čehož jsem byla sama překvapená, a jsem ráda.
Všude jsou úžasní lidé a vděčni i za úsměv.
Jsem moc ráda, že jsem mohla být na praxi v DD v Božicích, vše je tam naprosto úžasné a dělala jsem vše s láskou. Doufám, že to klienti ocenili, snažila jsem se, co nejvíc jsem mohla.
Kdyby to šlo, tak bych na praxi chodila už jen do Božic, nikde jinde jsem nebyla, ale je to tam úžasné.
Nemám už slov, museli byste tam být i vy, abyste pochopili, co cítím a co tím myslím.
Děkuji za nádhernou praxi a doufám, že se tam brzy vrátím.
Habiňáková Sára, SČ2.A
