Ať žije léto! Na obloze se směje krásné, ale žhnoucí a nemilosrdné slunce. Většina z nás mnohdy přemýšlí, kde se před jeho horkými paprsky schovat, ale zároveň si užít tuto roční dobu, dovolenou a prázdniny naplno.
Nabízím vám kouzelnou zemi, která leží někde na půli cesty mezi Evropou a Severní Amerikou. Zdalipak uhádnete, o jakou zemi se jedná? Tato země má například nejméně oddaných párů v Evropě, vydává nejvíce knih na jednoho obyvatele na světě, v evropském měřítku je tu nejnižší produkce rostlinné výroby, nejmladší vyvřelý evropský ostrov, nejstarší parlament, největší pevninský ledovec v Evropě. Stále vás nenapadá, o kterou zemi se jedná? Kde si můžete pochutnat na nejzajímavějším národním jídle Papuchalkovi s bramborem a květákem? Kdo má však rád lesy, louky a květiny, ať jede raději jinam. Tady, v zemi jezer, sopek, fjordů, hlubokých mořských zálivů a gejzírů, je bohužel nenajde. Ano, řeč je o Islandu, zemi ohně a ledu.
Rozsáhlé části Islandu tvoří pustiny. Vrcholem vegetace jsou lišejníky, mechy a tráva. Lesy na Islandu také kdysi byly, ale postarali se o ně lidští osadníci. I těch málo stromů, které zde rostly, pokáceli a zpracovali především na stavbu lodí. Chybět vám tu také budou ještěrky, žáby, hadi, mravenci a motýli. Zato si užijete krvežíznivých muchniček a ovádů.
Nyní si patrně kladete otázku. Proč se mám trmácet takovou dálku za lišejníky a ovády? V následujících řádcích se vás budu snažit přesvědčit, že cesta na Island za těch pár štípanců stojí. Jsou tady nádherná jezera a řeky plné ryb. Hojní jsou zde tuleni a vyskytuje se tu sedmnáct druhů velryb. Na souši můžete potkat polární lišky, norky, soby a islandské koně. Ty sem před tisíci lety přivezli Vikingové. Útesy jsou obsazeny opeřenci (tereji, buřňáky, alkouny, racky, rybáky a dalšími). Budete mít veliké štěstí, když uvidíte „islandského sokola“. Správně raroha loveckého, který je islandským národním ptákem. Potěšit se můžete s již zmíněným symbolem ostrova papuchalkem ploskozobým. Papuchalk hnízdí v norách. Je přátelský a rád vám zapózuje před objektivem.
Sílu ukrytou v nitru země můžete na vlastní oči pozorovat v geotermálním parku. Přímo kolem vás budou bublat bahenní sopky. Z puklin v zemském povrchu uniká vařící pára a všemu vládne zápach síry. Chvílemi tak silný, že není k vydržení. Pak nezbývá než dýchat přes kapesník nebo šátek. Pozor kam šlapete. To bahno, které se na vás lepí, nejde sundat. A umýt se není kde. Vody je dost, ale v jiném skupenství. Led a pára.
A co Islanďané?
Cizince mají rádi a zajímají se o jiné země. Na rozdíl od nás si nepotrpí na formality. Jsou na povrchu chladní, ale v jádru vřelí a přátelští. Islandský národ je jedna velká rodina, ze které plyne uvolněnost a bezprostřednost. Obyvatelé jsou přímí, otevření, klidní. Mají také smysl pro humor. Islandští muži hrají rádi šachy, plavou, jsou naloženi do bazénů s horkou vodou a debatují o lovu lososů. A u toho jim klidně může chumelit na hlavu. Jejich emancipované a sportovně založené ženy mají často i dvě povolání. Mnoho Islanďanek se také věnuje politice.
Jak se domluvit?
Patříte-li k těm, kteří ovládají islandštinu, pak máte vyhráno. S místopisnými názvy se budete setkávat nejvíce. Jsou ale nezapamatovatelné a zaměnitelné. Pokud neumíte islandsky, lze se spolehnout na to, že většina Islanďanů umí velmi obstojně anglicky.
Na co si dát pozor?
Na cennosti v žádném případě. Na Islandu je velmi nízká kriminalita. Budete se divit, ale na ostrově se nepoužívá kapesník. Všichni prostě popotahují. Není zvykem dávat spropitné. Nebuďte tedy překvapeni, že když jej dáte, všude vám vrátí do posledního haléře. Není povoleno konzumovat alkohol na veřejnosti ani držet jakékoli množství drogy a kouřit ve všech veřejných prostorách. Silnice jsou na evropské poměry špatné. Výjimkou je pouze Ring road 1, která byla dokončena nedávno. A nejezděte raději do vnitrozemí, je to přece území skřítků.
Pokud se budete chtít se mnou podělit o své dojmy z cizích zemí, můžete mě kontaktovat na adrese jancikova.andrea@sousoszn.cz
Přeji vám mnoho příjemných chvil na cestách.
