Dne 2. 6. 2014 jsem nastoupila na praxi na Státní zámek ve Vranově nad Dyjí. Jelikož bylo pondělí, byl zámek uzavřen, pro mě to byl tím pádem odpočinkový den a měla jsem čas na učení výkladu.
V úterý ráno jsem měla jít na přezkoušení textu k průvodkyni paní Marcele Kolochové. Na přezkoušení byly ale i studentky z jiné školy, které tam působily již 14 dní, a na mě už nezbyl čas. Přezkoušení se přesunulo tedy na středu.
Ve středu ráno jsem opět šla na zámek, aby mě mohli vyzkoušet a případně pustit provázet. Se zkouškou jsem začala v 9h, kdy se zámek otevírá. Kvůli velkému počtu prohlídek se zkoušení protáhlo až do odpoledních hodin. Paní Marcela uznala, že text umím, a předala mě panu Janíčkovi, který je hlavním správcem zámku. Ten mě okamžitě pustil provázet a ještě ten den jsem absolvovala prohlídku.
Na první prohlídce jsem měla pouze čtyři návštěvníky, a tak nervozita nebyla až tak velká a myslím, že jsem to zvládla vcelku obstojně.
Další dny už jsem musela být stále na telefonu a čekat, až mě zavolají na prohlídku. První prohlídka byla vždy v 9.10h a poslední v 16.10h. Ze začátku nás provázelo jen několik studentů, takže v průměru jsme měli čtyři prohlídky denně. Když se text doučili i ostatní studenti, byla to už jedna až dvě prohlídky za den.
Dny byly v podstatě stále stejné, čekala jsem, až zazvoní telefon a půjdu provázet. Měla jsem prohlídky, kdy jsem provázela pouze dva návštěvníky, ale také zájezdy, kde bylo třeba 28 osob.
Kromě provázení jsme se snažili pracovníkům zámku různě pomáhat. Pomáhali jsme například s úklidem zámeckých interiérů nebo s chystáním na výstavu vranovské kameniny.
Byli jsme ubytováni v bývalé konírně, což bylo velmi příjemné, a volný čas jsme trávili procházkami po okolí.
Když jsem se 14. 6. 2014 loučila, bylo mi líto, že už to všechno končí. Opravdu jsem tam byla spokojená a již nyní se těším na další praxi a doufám, že budu opět na zámku ve Vranově nad Dyjí.
Praxi tedy hodnotím velmi kladně. Naučila jsem se spoustu nových věcí a zjistila, že průvodcovská činnost mě velmi baví. Naučila jsem se vystupovat před lidmi, nebát se mluvit a také improvizovat. Podívala jsem se do míst, kam bych se jako návštěvník určitě nedostala. Poznala jsem mnoho lidí, kteří mají můj obdiv, protože svoji práci vykonávají velmi dobře. A díky praxi jsem navázala i další přátelství se studenty z jiných škol.
Problémy se nevyskytly žádné. Velké poděkování patří opravdu všem, kteří se na praxi podíleli - od organizátorů praxe až po pracovníky zámku, jež nám věnovali obrovskou péči.
Koniariková Zuzana, CR2.A
