Malaga nás velice nadchla. Objevovali jsme různá zákoutí a krásu celého města.
Praxe probíhala v domově pro seniory v Benald Madeně. Domov nás hned na první pohled ohromil, byl obrovský. Po vstupu do haly nás mile přivítala ředitelka tohoto zařízení. Poté nám byla rozdělena pracoviště.
Klienti vypadali přívětivě, jen kvůli komunikaci nás brzdila jazyková bariéra. S pracovníky v sociálních službách se nevyskytl žádný problém. Ani komunikace s nimi nebyla žádnou překážkou. Postačil naučený španělský a anglický jazyk.
Kdybych měla srovnat sociální systém ve Španělsku s tím v České republice?
Myslím si, že všude se vždy najde nějaká chybička. Co se mi však nelíbilo, bylo to, že španělští senioři trpěli nouzí o pitný režim. Ke snídani jim podávali sklenku vody. Dopoledne sice dostávali druhou sklenku vody. Ale tak, že když jim pití trvalo delší dobu, byla jim sklenice odebrána. Na snídani mléko s rozdrcenými sušenkami. Celoročně dostávali stejnou snídani i polévku k obědu. Byla jsem svědkem toho, že klientům, kteří si aplikovali inzulín jako diabetici, nebylo podáváno speciální jídlo. Stravu pro diabetiky tu nikdo příliš neřešil. Péče o hygienické pomůcky byla podle mě velice liknavá. Byla na ně sice určena místnost, ale postrádala jsem v ní dezinfekční prostředky. Pomůcky či postele nikdo nedezinfikoval. Místnost zde sloužila jen k vyměňování inkontinenčních plen po obědě.
Našlo se však i něco pozitivního. Chování sociálních pracovníků ke klientům bylo milé. Dokonce jim věnovali spoustu času k aktivizaci či ke komunikaci.
Který sociální systém je lepší, posoudit asi úplně nejde. Všude se něco najde. Vždy však záleží na lidském faktoru.
Simona Šrajtová, SČ 4A
Má praxe probíhala jak u nás, tak i v zahraničí. Mohl jsem tedy porovnat různé způsoby práce i odlišnost sociálních systémů. První praxi jsem si mohl vyzkoušet v Rakousku a následnou pak v Božicích. Ve Španělsku jsem také získal mnoho nových zkušeností. Byl to trochu odlišný způsob práce, jiné prostředí, zázemí, spolupráce se zaměstnanci i nové pracovní pomůcky.
Zaměstnanecký přístup ke klientům je vesměs všude stejný. Ve Španělsku se mi však líbil daleko víc. Tam se neustále pracovalo a šla vidět i větší chuť k práci než u nás. V Božicích mají zaměstnanci hodně přestávek, třeba každou hodinu. V otázce vybavenosti zařízení jsou na tom zahraniční státy rozhodně lépe. V Rakousku i ve Španělsku jsem poznal spoustu nových pomůcek pro klienty.
Na odborné stáži ve Španělsku jsem byl velice spokojený a hodnotím tuto praxi kladně. Odnesl jsem si navíc také menší znalost španělštiny. Pro mě to byl přínos a velká devíza do budoucího zaměstnání.
Tomáš Koník, SČ 3A
