Odborný výraz pro využití hmyzu jako potravy zní entomofágie. Jde o zcela běžnou záležitost ve většině zemí naší planety. Tedy až na „vyspělý“ Západní svět. V Africe, jihovýchodní Asii a severní části Latinské Ameriky na konzumaci hmyzu doslova závisí lidské životy. Tato početná skupina živočichů je ale především vyhledávanou lahůdkou. Je tedy otázka, proč i v bohatých průmyslových státech není entomofágie rozšířená a neobohacuje tak jídelníček spousty lidí. Vždyť kromě nesmyslných předsudků neexistuje snad ani jeden objektivní důvod, proč nejíst hmyz. I v Japonsku, což jistě není žádná rozvojová země, jsou běžně k dostání dárkové koše plné jedlého hmyzu.
Hmyz je také právem nazýván surovinou třetího tisíciletí. Obsahuje totiž unikátní množství bílkovin a to až šedesát procent, nenasycené mastné kyseliny a další látky příznivé pro tělo. OSN a EU vynakládají finanční prostředky na studium jedlého hmyzu. Důvody jsou také ekonomické a ekologické. Hmyz má obrovské reprodukční schopnosti a klidně by mohl být náhradou za velkochovy dobytka. Počítá se s ním i na vyřešení potravinové krize v rozvojových oblastech.
Hmyzí kuchyně je jedinečná show. Lidé se baví, ochutnají něco exotického a krom hromady fotografií v telefonu si odnesou i nezapomenutelné zážitky. O tom se přesvědčili také studenti druhého ročníku oboru Hotelnictví a turismus. Žáci hmyz ochutnali. Přednášku zhodnotili jako nejlepší co zatím absolvovali. Konzumoval se cvrček banánový na másle, Zophobas na chilli a česneku (velký moučný červ) a smažený šváb.
David Švejnoha si přivezl živý hmyz a připravil ho jako čerstvou surovinu před zraky návštěvníků. Hmyz je vždy z kontrolovaného chovu, krmený pouze přírodními materiály. Usmrtil ho vhozením do vroucí vody, což je nejrychlejší a nejhumánnější způsob. Poté se smažil na pánvi v oleji nebo na másle. Dochucen byl solí popřípadě chilli.
„Byl to pro mě neskutečný zážitek. Ochutnal jsem všechno. Cvrčci připomínali banánové chipsy, červi mi evokovali chuť chilli con carne a smažený šváb byl asi nejlepší. Při skusu to jen křuplo. Připomínal trošku pražené oříšky,“ popisuje netradiční gurmánskou zkušenost student Vladimír Doležal.
Mgr. Kateřina Kotoučová
