U nás akce probíhala v mnohem skromnějším duchu, přesto se povedla a odvažuji se tvrdit, že se nám všem líbila. Sešli jsme se 15. listopadu ve dvě hodiny odpoledne takového klasického pochmurného listopadového odpoledne. Zataženo, mlhavo…zkrátka ideální počasí pro psaní básní. Několik studentů prvních ročníků a jeden zkušený čtvrťák. Zajímavá skupina lidí, řekla jsem si, a seznámila studenty s osobností Johna Donnea, jeho tvorbou a přístupem k pojetí světa, čímž jsme se dostali k tématu letošního ročníku projektu. Diskutovali jsme o významu citátu a o tom, jak téma co nejlépe a nejzajímavěji uchopit. Vzhledem k tomu, že ve většině případů tvořili skupinu začátečníci, nabídla jsem jim různé způsoby, jak se dá vytvořit báseň. Zkusili jsme metodu tzv. „Velké krádeže poezie“, seznámili jsme se s kaligramy a návodem, jak napsat dadaistickou báseň. Každému se zalíbilo něco jiného, s chutí se pustil do práce a originální zajímavé výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Některé výtvory byly zdařilejší, některé méně, ale všichni se dobře bavili, navazovali nová kamarádství a pokoušeli se ostatním prezentovat svoje myšlenky uměleckou formou. Na závěr nám Jakub, ostřílený básník, přečetl svoji báseň, kterou měl pro projekt připravenou dopředu, a sklidil potlesk i obdiv ostatních, možná svých budoucích následovníků. Celkově panovala přátelská a příjemná nálada. Podařilo se nám tedy naplnit konkrétní název akce spojený s naší školou: „Na Přímce není nikdo sám…“ Těšíme se na další ročník, nové téma a možná i nové přátele.
Mgr. Michaela Dohnálková
